Sbor dobrovolných hasičů
města Jičína



Z historie

    První počátky organizované požární ochrany, sahají do dob kolonizace 13. a 14. století. Lidé soustředili své stavení do malých prostor a vznikaly tak první města. Hlavními surovinami pro stavbu obydlí byly v té době dřevo a šindel, proto se požár šířil rychle a bylo těžké ho zastavit. Roubené stavby seschlé pod pražícím sluncem a nedbalé zacházení s ohněm měli vždy katastrofální následky. Většinou shořelo celé město nebo jeho převážná část. Ze starých zachovalých záznamů můžeme uvést pár příkladů, které se odehrály v Jičíně:

„1457 – Řádil ve městě požár, který zachvátil značnou část města. Shořelo 19 domů a značná
            část předměstí Holínského“
„1519 – Vyhořelo město téměř z půli při západní straně“
„1572 – Shořelo město Jičín i s kostelem.“ V historickém kalendáři z roku 1578 Veleslavín píše
            „Město Jičín okolo čtvrté hodiny  na noc na sobotu všecko z gruntu i s kostelem
            vyhořelo“

    Požární služby ve městě, byly v těchto dobách vloženy do rukou řemeslnickým cechům. Žebříky obstarávali pekaři, ševci, koželuhové. Zámečníci a soukeníci měli na starost háky a řezníci, krejčí, tkalci, kožešníci nosili vodu. Ostatní obyvatelstvo pomáhalo. I přes tyto „požární služby“ byli v dalších letech následky požáru neméně tragické, ne-li ještě horší:

„1620 – Dne 1.února před šestou hodinou večerní došlo k výbuchu v zámku jičínském. V troskách
            zahynulo několik desítek lidí. Při výbuchu vznikl sice požár, byl však záhy uhašen“
„1681 – Dne 7. května kolem 5. hodiny odpolední vypukl oheň u žida Zlatníka, blíže staré šatlavy
            a rozšířil se rychle na tři strany. Ve třech hodinách, hořelo celé město, za městem dvě             stodoly, věž městská, v níž dva zvony a hodiny se slily a mnoho dalších významných
            budov“
„1732 – Město Jičín opět dílem vyhořelo“

    Tímto výčet katastrof v městě Jičín nekončí a s těmito neopominutelnými problémy se město Jičín i jiná města potýkaly dále. Už v těchto dobách se vyskytovalo takzvané „žhářství“ které bylo pochopitelně tvrdě postihováno, jako příklad můžeme uvést další zápis ze soudních knih města Jičína: „20.ledna 1773 byl magistrátem jičínským proti Dorotě Svobodové z Úlibic, obžalované pro pokus zapálení pastoušky, vydán rozsudek, aby byla sťata a potom upálena. Exekuce byla příštího dne na ní také vykonána.“

Dobové fotografie:
Boj s ohněm na domech obchodníka Makala a hostince u Anděla Cvičení v Prachovských skalách Okresní den v Lužanech
Požár na Žižkově náměstí v Jičíně Výbor Jičínského sboru 1969, zleva nahoře: ss.Krásný,Pošmourný,Kontul,Urbanová,Cimbál,Semík,Lochař, zleva dolní řada:Kesner,Zítko,Smutná,Kačírková,Bína,Strnad Cvičení SDH v Jičíně dne 4.října 1897
Kritický moment, 14letý Jan Nedvěd padá z výše šesti metrů Motorová stříkačka zakoupená od firmy Stratílek v roce 1932 Slavnostní ukončení jednoho z mnoha poplachových cvičení v roce 1940
Cvičení na budově Jičínského zámku v roce 1940 Dodavač vody, který byl ve výzbroji jičínského sboru asi do roku 1900 Vynikající požární žebřík zn. Magirus v majetku sboru od roku 1945

bottom corner